CALDERA BLANCA

Musím se přiznat, že Kanárské ostrovy jsou místo, které jsem si opravdu zamiloval. Z celkových sedmi ostrovů jsem zatím měl možnost navštívit pět. Každý je jiný a každý má svoje neopakovatelné kouzlo. I když řada lidí vnímá tyto ostrovy pouze jako místo, kam si západní turisté jezdí prohřát těla během zimních měsíců, jedná se o místa, kde můžete dovolenou prožít opravdu aktivně a navíc si skvěle užít fotografování na mnoha neuvěřitelných místech.

Z toho, co jsem zatím viděl, mne jako fotografa nejvíce zaujal ostrov Lanzarote. Ten leží nejvíce na severu a většinu jeho povrchu tvoří lávové vyvřeliny. Prý je na ostrově tolik lávy, že by si každý člověk na Zemi mohl odnést domů celých 50 kg. Díky tomu se zde budete cítit spíš jak někde na jiné planetě než na ostrově poblíž Afriky. Dnes vám povím o obrovském vyhaslém vulkánu, který se jmenuje Caldera Blanca. V průměru má úctyhodných 1150 m a i při této velikosti zůstal jeho obvod takřka dokonale kulatý. Vznik se datuje zhruba před 3000 až 5000 lety a protože všude kolem se nachází lávová pole z let 1730-1736 (která jsou samozřejmě ještě tmavá), svítí bílá Caldera Blanca opravdu výrazně vůči svému okolí.

Pohled na Caldera Blanca si užijete již z jeho okolí. Z jedné strany připomíná podivný zvrásněný kopec, jinde již tvarem více asociuje klasickou sopku. Rozhodně se ale vydejte na zajímavou cestu nahoru. Vede zde malá pěšina, po které celý kráter obejdete. Chtěli jsme se ženou na vrchol vyrazit hned druhý den po příjezdu na Lanzarote, ale když jsme se v národním parku Timanfaya ptali na nějakou mapu, větry ošlehaný místní průvodce nám říkal, že na vrchol sice můžeme jít už dnes, ale ať počítám s tím, že mi vítr ženu odfoukne. ,,Jako pane, jestli se chcete efektně zbavit manželky, tak klidně jděte dnes…“

Tak jsme to raději nechali na další den a doufali, že se vítr utiší. Nakonec to zabralo dny dva a my se mohli vydat nahoru. Od začátku to byla zajímavá podívaná a tím, že vítr ještě celkem foukal a mraky doslova letěly nad ostrovem, měnila se scenérie z minuty na minutu. Opravdu si na silný vítr dejte pozor, protože stezka je místy poměrně úzká. Míst na focení je zde ale nepřeberné množství a protože kráter vypadá z každého úhlu trochu jinak, budete jistě fotit a fotit. Byl jsem na tom úplně stejně.

Tip 1: Pokud budete chtít na takovýchto místech fotit na delší expozice nebo ze stativu dělat nějaká časosběrná videa, rozhodně se připravte na to, že to v silném větru nebude jen tak. Vysuňte tedy nohy stativu hodně ze široka a tak nízko, jak to jen bude možné. Schovejte stativ za nějaký výběžek nebo kámen, stoupněte si vedle ve směru, odkud fouká vítr, prostě udělejte všechno, aby byl fotoaparát co nejvíce chráněn před větrem. Stativ je také dobré zatížit nějakým kamenem nebo batohem, aby měl co největší stabilitu.

Tip 2: Nespěchejte, pokud vám mraky budou cestovat po obloze stejně rychle, jako jsem to zažil já, vydržte chvíli na místě a čekejte, dokud nebude kráter zajímavě nasvícen. Případně v těchto situacích vytvořte časosběrné video, které bude vypadat opravdu hodně efektně.

Vybavení: U takovýchto míst oceníte širokoúhlý objektiv s polarizačním filtrem. Zacloňte ho alespoň na f8.0 a soustřeďte se na zajímavou kompozici. Často si také beru objektiv 35 mm, se kterým fotím panoramatické záběry. Sice je to další práce na počítači, kdy musíte jednotlivé fotky pospojovat, ale výsledek je často skvělý, protože vytvoříte opravdu obrovskou fotografii.

Moje fotografie z Lanzarote a dalších cest si můžete zakoupit zde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *