Llahuar bylo zajímavé místo, ale ranní paprsky a burácející řeka mne vylákaly brzy z postele a tak jsem druhý den vyrazil na cestu kaňonem Colca. Bylo potřeba vyrazit co nejdřív, než se slunce vyhoupne výš nad obzor a rozpálí stěny kaňonu do nepříjemně vysokých teplot. Sice jsem se zde pohyboval mezi 2000 a 3000 metry nad mořem, ale stejně tu bylo velké vedro. Obloha byla bez mráčku a teplota velice rychle vystoupala na tropické hodnoty.
Ráno jsem překročil velký přítok řeky Colca a v podstatě jsem se tak vracel směrem k místu, z něhož jsem včera vyšel, jenom po druhé straně kaňonu. Viděl jsem nová zákoutí, nové výhledy a malou klikatící cestičku, po které jsem šel předešlý den. Dnes mne čekalo asi 15km se stoupáním 800m a klesáním 600m z Llahuaru přes Turuňa, Paclla, Belén, Mirador de Apacheta, Malata až do oázy Sangalle, kde jsem měl domluvené další ubytování.
První část putování vedla stále vzhůru do kopce. Šel jsem po prašné cestě, která byla širší než včera. Jak jsem záhy zjistil, byla dostatečně široká na to, aby po ní projel autobus. Ten jsem tu tedy opravdu nečekal. Asi po třech hodinách jsem dorazil na krásnou vyhlídku a jelikož se již okolní vzduch opět dostatečně ohřál, vyrazili na svou každodenní pouť i kondoři. Během chvilky kolem proletěli hned tři.
U vyhlídky se ke mně přidal nějaký místní pes a rozhodl se jít se mnou. Nejdřív jsem si myslel, že půjde až do Sangalle, ale asi po půl hodince se naproti objevil Peruánec s oslem a pes se mohl zbláznit radostí. Jak se ukázalo, jenom šel naproti svému páníčkovi. V městečku Malata byla jedna z mála možností koupit něco k jídlu a pití. Narazil jsem tu na malý, skromně vybavený obchůdek a tak jsem přikoupil něco málo zásob. Hlavně pití, byl jsem si vědom toho, že v dnešním vedru bude ještě potřeba.
V městečku Malata byla také poslední možnost pokochat se výhledem na druhý břeh kaňonu. Když jsem fotil a přiblížil jsem si teleobjektivem druhou stranu, všiml jsem si cesty, která mne čeká zítra časně ráno. To bude tedy výšlap, pomyslel jsem si. Z Malata je to do oázy už pouze z kopce. Celých 600 výškových metrů dolů k řece. Klesání to bylo celkem prudké, ale okolní krajina mi natolik zaměstnávala oči a fotoaparát, že jsem se dostal dolů ani nevím jak. Zase jsem byl u burácející řeky, zase jsem šel přes pěší most a obdivoval sílu, kterou je schopna řeka působit. Když jsem ji viděl z takovéto blízkosti, snadno jsem pochopil, jak mohla za mnoho a mnoho let vykotlat v krajině tak veliký kaňon.
Na oázu Sangalle jsem se moc netěšil, protože to je místo, kde se setkají všechny turistické skupinky i samostatně putující cestovatelé. Je tu řada možností ubytování, kde si odpočinou unavené nohy po celodenním pochodu, ale koncentrace turistů je na mne už celkem dost velká. Naštěstí jsem si vybral dobře, v úplně odlehlé části oázy a shodou okolností také poblíž cesty, která mne měla druhý den dovést zpět do Cabanaconde.
Odpolední odpočinek, brzká večeře a pak rychle spát. Další den mne totiž čekal návrat zpět nad kaňon. Ale aby to bylo zajímavější, musel jsem vstát již ve 3:40, protože ve 4:00 jsem musel vyrazit. V 9:15 mi odjížděl autobus k jezeru Titicaca, který jsem potřeboval stihnout. Tak jsem zabalil věci, zapnul čelovku a započal se stoupáním a s 1000m převýšením. Asi hodinu jsem šel za tmy, po strmé kamenité cestě. Kolem blikalo několik dalších světýlek, protože jsem samozřejmě nebyl sám, kdo potřeboval být nahoře včas.
Postupně se rozednívalo a objevovala se okolní krajina zalitá prvními paprsky denního světla. Můj výstup se zpomalil, ne proto, že bych již byl unavený, ale musel jsem co chvíli zastavit a fotit ty krásné scenérie. Na vrchol kaňonu jsem vystoupal asi v 7:20 a dál si užíval okolní krásy. V hotelu Pachamama jsem si vyzvedl zbytek svých věcí, za malý poplatek si dal sprchu a byl jsem připraven vyrazit za dalším dobrodružstvím k jezeru Titicaca.
Tip 1: Rozhodně mohu doporučit jet až do Cabanaconde a ubytoval se v Homestay Pachamama. Je to skvělé výchozí místo.
Tip 2: Jestli si chcete kaňon opravdu užít, neváhejte si zde naplánovat celé 4 dny, abyste ho mohli více prozkoumat a dojít dále než do Llahuaru.
Tip 3: Kousek dál od kaňonu Colca se nachází ještě kaňon Cotahuasi, který není tolik navštěvován turisty.
