Z ostrova Koh Yao Noi jsem měl vymyšlenu cestu více na jih, protože jsem se asi během týdne potřeboval dostat do Kuala Lumpur, odkud mi letělo zpáteční letadlo. Protože jsem si zatím neužil šnorchlování a průzračného moře, rozhodl jsem se nakonec pro cestu na ostrov Ko Lipe. Ten je vyhledávaným turistickým místem, z čehož jsem měl trochu strach. A ukázalo se, že oprávněný.

Už začátek ukazoval, že mířím do turisty hojně navštěvovaného místa. Nejdřív jsem zaplatil asi 40 Kč za hodinovou cestu lodí z Koh Yaho Noi směrem ke Krabi, pak 70Kč za odvoz starou dodávkou do města Krabi, tam 100Kč za asi 3km cesty taxíkem na nádraží a následně asi 1000 Kč za autobus a loď na Ko Lipe. Čím jste blíž, tím víc musíte platit a tím méně vám někdo umožní pohybovat se místní dopravou. Jednou jste turisté, tak jezděte s turisty a plaťte.

Korunu tomu nasadil finální výmysl, kdy velká loď zakotví 30m od břehu ostrova a vy musíte zaplatit další peníze za vstup na ostrov (přírodní rezervace) a za odvoz malou lodí na pláž. Asi je vám jasné, že to je jen další past na turisty, aby z nich místní mohli dostat co nejvíce peněz. Ještě jsem ani nebyl na ostrově a už mě pěkně štval.

Podobně to vypadalo i se sháněním ubytování. Ceny opravdu vysoké (za pěknou chatku na pláži klidně 3500Kč za noc) a navíc nikdo se mnou nechtěl smlouvat, protože na ostrově se prostě musím ubytovat a tak mi stejně nezbude než někomu na vysokou cenu kývnout. Nakonec, asi po hodině a půl chození a popojíždění (jezdí tu takové levné tuk tuk taxíky) po ostrově, jsem kývl na tmavý a vlhký bungalov za 1800 Kč na noc.

Ko Lipe je malinký ostrov a tak se po něm můžete v klidu pohybovat pěšky. Ráno si zajdete na sunrice beach, navečer na sunset beach a mezitím plavete v průzračném moři. Kolem ostrova je korálový útes, ale podvodní život už je celkem poničený a ryb moc neuvidíte.

Když si budete chtít užít lepšího šnorchlování, nezbude vám nic jiného, než si zaplatit nějaký organizovaný výlet. Jede se k neosídleným ostrovům národního parku, kde vám loď vždycky na chvíli zastaví a vy se můžete potápět. Pak nějaká pauza na pláži, pozorování drzých opic a jede se dál. Celý výlet na mě byl celkem moc organizovaný a šnorchlováním jsme, na můj vkus, strávili dost málo času. Je k nevíře jak se i v těchto místech turisté chovají. Nikdo nerespektuje zákaz stoupání na korály, a tak i v těchto místech to za pár let bude asi vypadat“ kdoví jak“.

Také mne překvapilo množství plastových odpadků v tomto národním parku. Na plážičkách jich bylo spousty a vypadalo to, že to vadí jenom turistům, kteří sem tam nějaký kus plastu sebrali a odnesli do lodi a dali, kam patří. Znečištění moří je opravdu hrozné a musíme s tím něco dělat. Hlavně v Asii by se měli lidé naučit plasty likvidovat adekvátním způsobem a ne je házet za nejbližší roh nebo do nejbližšího potoka.

Na tomto výletu do národního parku byly místy opravdu krásné výhledy na obrovské balvany, které byly součástí malých ostrovů nebo jen tak trčely z moře. To, krom podmořského života a opic, byla rozhodně nejvíce fotogenická místa z celého Ko Lipe a okolí. Na Ko Lipe samotném si jistě užijete focení pestrobarevných lodí, které najdete v podstatě na všech plážích. V kontrastu s průzračnou vodou a bílým pískem tvoří naprosto pohlednicové kompozice.

I když je Ko Lipe krásný ostrov se zatím ještě pěkným okolím a i když je pohodový a velmi fotogenický, byl pro mne spíše turistickou atrakcí než nějakým exotickým zážitkem. Ostrov je plný turistů, restaurací a hotelů. O nějaké autenticitě se tu opravdu již mluvit nedá. Uprostřed ostrova ještě existují dvě malé osady, ve kterých bydlí místní v dost žalostných plechových chatrčích (se satelitem pochopitelně), ale jinak již ostrov patří turistům.

No a když jsem se chtěl z ostrova dostat, jenom jsem si to potvrdil. Z předchozího ostrova jsem odjel za 40Kč. Zde mne cesta z ostrova stála asi 800Kč. To už jsem se loučil  s Thajskem a mířil do Malajsie, do města George Town, ale o tom až někdy příště.