Ostrov Gran Canaria byl první, který jsem ze souostroví Kanárských ostrovů navštívil. Letěl jsem v únoru a hlavně se chtěl podívat do hor, co nejvíc to zde dle možností prochodit a objevovat nějaká zajímavá místa. Celé Kanárské ostrovy jsou oblíbenou zimní destinací, protože tu celoročně panuje celkem příjemné počasí, a navíc se sem lze dostat velice snadno z řady evropských měst. Já sem letěl z Bratislavy, ale myslím, že zrovna tento spoj již neexistuje.
Po příletu jsem si půjčil na letišti auto a vyrazil do místa ubytování, které bylo skoro v samém středu ostrova, nedaleko nejvyššího místa, kterým je Pico de Las Nieves s výškou 1949 metrů nad mořem. Cestou jsem musel vystoupat poměrně hodně výškových metrů, na strašně klikaté silnici, která se sem vine z přímořských letovisek. Když jsem tuto cestu jel asi popáté, už mě z toho točení volantem docela bolela ramena.
Protože jsem čekal, že si zde užiji i trochu tepla, celkem mne zarazilo, že při příjezdu do penzionu teploměr v autě ukazoval nějakých 8 stupňů Celsia. V tu chvíli bylo pod mrakem, občas spadla nějaká kapka deště a opravdu panovalo docela nevlídné počasí. Bylo brzy ráno a tak jsem se rozhodl, že si nejprve ostrov projedu autem, abych se tu trošku zorientoval.
Hned poblíž leželo městečko San Bartolomé de Tiriajana. Když jsem vyjel na kopce nad něj, nabídl se mi nádherný výhled jak na město samotné, tak na okolní krajinu a silnice, které se jak hubení dlouzí hadi klikatí po stráních a údolím. Pokračoval jsem stále dál a kde počasí dovolilo, jsem zastavil a fotil krásné výhledy. Nakonec to dopadlo tak, že jsem za první den objel skoro celý ostrov a podvečer strávil v Maspalomas. Je to klasické letovisko plné hotelů, ale najdete zde jednu přírodní zajímavost, kvůli které sem stojí zato zajet. Jedná se o asi 5km dlouhý pás písečných dun. Měl jsem možnost fotit a obdivovat místo, které je jakousi malou Saharou tohoto ostrova. Písek sem ale nepřivál vítr právě ze Sahary, jak se píše v mnoha průvodcích, ale je mořského původu. Podvečer a západ slunce je tu opravdu kouzelný. Světlo rozehrává krásnou hru stínů a duny začnou být plastické a fotogeničtější než za ostrého denního slunce. Mne a mou techniku tu trápil jen silný vítr, který neustále šlehal do očí všudypřítomný písek a tak se mi hodily sluneční brýle a šátek. No a také je dobré mít nějaký ten štěteček na oprášení objektivu a fotoaparátu.
Již prvním dnem na Gran Kanárii jsem byl nadšený a nemohl se dočkat dalších dní a dalších ostrovů, které jsem měl v plánu prozkoumat. Je dobré se vyhnout dost obludným hotelovým komplexům a najít si skromnější ubytování v některé z vesniček. Teprve potom Kanárské ostrovy osloví tou správnou atmosférou a zamilujete si je.
Tip 1: Na dunách se vám bude hodit širokoúhlý objektiv s polarizačním filtrem. Rozhodně tu počkejte na západ slunce nebo alespoň až bude slunce hodně nízko. Duny budou fotogeničtější.
Tip 2: Pokud nemáte polarizační filtr, bude se vám hodit alespoň UV, který ochrání váš objektiv před pískem. Na ten si dávejte pozor, protože jakmile se vám dostane do nějakých mechanismů objektivu, je to celkem problém. Takže i štěteček na čištění tu oceníte. Před lety jsem na pláži v Turecku takto zničil objektiv na prastarém ultrazoomovém olympusu, takže vím, co písek dovede.
Vybavení: Znovu tady připomenu stativ a to, jak byste ho měli používat ve větrných podmínkách. Na Kanárských ostrovech je silný vítr skoro každodenní záležitostí a tak nezapomeňte vysunout stativ jen nízko nad zem a ideálně ho ještě zatižte batohem. Také si můžete stoupnout ze strany odkud fouká a chránit tak aparát před poryvy větru.