Siem Reap je město, kam nejspíš doletíte, když se chcete v Kambodži vypravit k nádherným chrámům v oblasti Angkor. Město má asi 300 tisíc obyvatel a jak zde bují turistický ruch, tak se dál a dál rozrůstá. Byl jsem tu čtyři noci a asi bych tu ještě nějaký ten den vydržel. Jednak bych si vyhradil ještě více času na zkoumání chrámů a potom bych měl víc času podívat do samotného města. To, že jsem se v Siem Reapu dostal na místní trh byla jenom náhoda.
Poslední den, při cestě tuk tukem k vzdálenějším a menším chrámům, jsem tržiště míjel. Domluvil jsem se tedy s řidičem, aby chvíli zastavil a já si mohl trh proběhnout a udělat nějaké fotky. I když je Kambodža velice chudá země, na trhu najdete nepřeberné množství ovoce, zeleniny, ryb a masa. Ráno tu panoval čilý ruch a mně z toho jen oči přecházely. Tolik různých věcí jsem snad na jednom místě prodávat ještě neviděl. Jedna trhovkyně prodávala malé sumečky, druhý vykuchané žáby……. Některé druhy zeleniny jsem ani neznal.
Trhy jsou opravdu pastvou pro oči a rozhodně to jsou jedny z nejzajímavějších míst, které můžete v Asii navštívit. Vedle venkovní tržnice, kde se prodává vetšinou zelenina, ovoce a maso je tržnice vnitřní. Tam, kdo by to čekal, je mnoho stánků se zlatými šperky, které se tu nejenom prodávají, ale také vyrábí. No a krom zlata tu koupíte v podstatě vše, na co si vzpomenete. Od bot až po hrnce. A když vás přepadne hlad, máte tu hned několik bister, ve kterých se můžete dosyta najíst. Já vyzkoušel zelené mango s čili, cukrem a solí.
Pak už byl čas, vyrazit zase mezi starodávné chrámy, ale trh se mi tak zalíbil, že jsem se s řidičem hned domluvil, že sem zase zajedeme na zpáteční cestě. Ještě jsem si trh chtěl znovu projít a více nasát místní atmosféru, která mne teď ráno ohromila. O chrámech vám píši v různých jiných článcích z Kambodži a tak se tím nebudu zdržovat a přeskočím rovnou o několik hodin dopředu, kdy jsme se tedy vraceli do Siem Reapu a podruhé jsme zastavili u tržnice.
Už bylo po poledni, a tak se tu ruch hodně uklidnil. Některé stánky už byly vyprodané nebo dokonce i zavřené. Najednou mělo tržiště úplně jinou atmosféru. Procházelo se tu jen několik zákazníků, někteří obědvali v bistrech, jiní odcházeli s nákupem domů. A právě z této chvíle pochází úvodní fotka řeznice, která ve svém krámku rozvěsila hamaku a odpočívá. Mám tuhle fotku opravdu rád, je tam tolik různých detailů, které člověk může objevovat. Už se těším, jak si ji vytisknu na velký formát, protože rozhodně pak všechny ty maličkosti ještě více vyniknou. Je to takové ztělesnění zaslouženého odpočinku, protože řada trhovců začíná svou práci už v noci, kdy jedou nakoupit zboží na nějaký velkoobchodní trh a následně vše nachystají ve svém stánku a celý den se snaží ho prodat. Už ve Vietnamu jsem si říkal, že to je hodně náročná práce, dělat toto den co den, vstávat ve 3 hodiny ráno a vracet se v osm večer. Tam podobným způsobem fungovaly všechny ženy, co prodávaly občerstvení u rušných silnic. Ty navíc musely celý den dýchat spousty zplodin z tisíců motorek, co projedou kolem.
Musím říct, že právě trhy s masem a rybami mi vždycky přijdou nejvíc fotogenické. Vlastně jsem dodnes moc nepochopil, jak to místní dělají s uchováváním masa, protože poté, co je maso vystavené celý den na stánku v takovém vedru, musí být už skoro nepoživatelné. Mám teorii, že se prodává vždy jen cca tolik masa, aby to vystačilo na jeden den a následně se doveze čerstvé. O tom, že by bylo někde něco vystavené v chladících boxech nebo lednicích si zde můžete nechat jenom zdát.
Tip 1: Přivstaňte si a domluvte se s řidičem, že svůj den začnete právě na tomto tržišti. Zažijte autentickou atmosféru a ruch naprosto parádního a velkého trhu, kterých bohužel na celém světě ubývá, jak se prodej stěhuje do obchodů a supermarketů.
Tip 2: Upozorněte řidiče, že opravdu chcete na trh pro místní, nebo se vám snadno stane, že vás odveze do nějaké turistické tržnice se suvenýry. Trh leží ve městě směrem po cestě k chrámům Bakong a Preah Ko.
Vybavení: Protože je část tržiště zastřešená (takže tu není moc světla) a v tom mumraji rozhodně není pohodlné se motat s nějakou velkou technikou, vřele doporučuji fotit zde s nějakým pevným světelným objektivem. Například 50mm F1.8 nebo 35mm F1.8 jsou pro takovéto focení skvělé.
Moje fotografie z chrámu Kambodži a dalších cest si můžete zakoupit zde.
