Arequipa – začátek peruánské cesty

Byl únor 2020 a koronavirová pandemie už nám trochu klepala na dveře. Jako každou zimu jsem plánoval, kam vyrazit na delší cestu, abych si trochu zkrátil zimu a poznal nějaké nové kraje. Ve hře byly tři destinace: Nepál, Namibie a Peru. Protože se mi ale nechtělo letět koronaviru naproti, váhal jsem jen mezi Namibií a Peru a jelikož jsem nikdy nebyl v Jižní Americe a Peru bylo již dlouhou dobu mouy vysněnou destinací, nakonec to tedy vyhrálo.

Cesta do Peru byla dlouhá a já si ji ještě prodloužil o přesun do Německa, protože to znamenalo ušetřit na letence asi 5000Kč. Čekala mne tedy cesta autobusem do Mnichova, přelet do Amsterodamu – a pak již jeden dlouhý let do Limy. Před odletem jsem se ještě chtěl vybavit nějakým respirátorem, abych předešel možné nákaze v letadle, ale v ČR v podstatě nebylo možné jakýkoli respirátor sehnat. Vyřešila to první německá lékárna na letišti, kde měli k dispozici jak FFP2 tak FFP3 respirátory za úplně normální ceny.

Lima asi není místo, kde bych se chtěl delší dobu zdržovat a tak jsem měl zabookované jenom přespání poblíž letiště a ráno hned odlétal směrem Arequipa. I když jsem přiletěl v noci, venku panovalo „pěkné“ vedro. Na hostelu jsem si dal jen rychlé občerstvení v místní restauraci a pokoušel se usnout. Ve 4:00 mne vyzvedávalo taxi.

Místní aerolinky mají dost striktní postoj k zavazadlům, se kterými se může na palubu. Takže i když jsem až do Limy doletěl s příručním zavazadlem, najednou mne s ním na palubu pustit nechtěli. Musel jsem zaplatit dalších 30 USD a dát ho do podpalubí. No, to mi to pěkně začíná. Hned jsem měl pocit, že se mi tato cesta pěkně prodraží. Od hladiny moře v Limě to do města Arequipa trvá letecky asi jednu hodinu a rázem jsem byl v nadmořské výšce 2500 m.n.m. (což je v Peru ale v podstatě nížina). Měl jsem štěstí, a tak se mi již při vystupování z letadla naskytl nádherný pohled na majestátní hory a sopku El Misti, která se tyčí nad městem až do výšky skoro 6000 m.n.m. (taxi do centra 30 sol).

Ubytoval jsem se v levném hostelu poblíž centra a vyrazil na obhlídku okolí. Arequipa je krásné město, kterému vévodí koloniální španělská architektura. V samotném středu  se nachází rozhlehlé čtvercové náměstí s velkou katedrálou. Celé centrum je od roku 2000 zapsáno do světového dědictví UNESCO a stále je na co se dívat. Jednou z nejpozoruhodnějších památek je klášter svaté Kateřiny.

Tento klášter je velká uzavřená oblast plná úzkých uliček a malých domků. Všechny jsou natřené modrou nebo cihlově červenou barvou a poskytují dokonalý obraz toho,v jakém prostředí zde jeptišky dlouhá staletí žily. V době největší slávy jich zde bydlelo 200  a ještě 300 dalších obyvatel. Dokonce jich tu několik žije doposud. Malá náměstíčka, interiéry domků, podloubí, rozkvetlé keře, na kterých poletují kolibříci… několik hodin jsem se tu toulal a prohlížel a fotil různé zajímavé detaily. (vstupné 40 sol).

Centrum města bylo poměrně rušné, probíhala zde dokonce nějaká vojenská přehlídka. Nejvíce lidí sem ale vyrazilo večer, kdy se otevřela spousta restaurací a barů. Za ty dva dny jsem měl možnost ochutnat místní zeleninovou polévku, která mi připadala hodně jako ta naše, smaženého pstruha (ten byl i s kostmi fritovaný úplně do mrtva) a čínskou wonton polévku, protože čínská kuchyně se nějakým způsobem v místním prostředí celkem etablovala.

Zbytek dne již bylo dost oblačno a z okolních hor nebylo vidět ani kousek. Protože jsem druhý den musel vstávat hodně brzo, abych udělal fotku El Misty v kontextu města, šel jsem spát. Na plánované  focení jsem měl  vytipované skvělé místo.

Budík mi zvonil již před šestou, pobral jsem všechnu techniku, a protože jsem koncem předchozího dne zjistil, že tu jezdí Uber, zavolal jsem ho místo drahého taxi. Mraky se na obloze zatím neukázaly, ale nad městem byl hodně silný opar. A tak jsem se snažil alespoň hodinu, abych zamýšlenou fotku vytvořil. Počasí se kolem osmé zase pokazilo a tak jsem se vrátil do hotelu a dal si pořádnou snídani. Čekalo mne 6-7 hodin v autobusu, který mne z Arequipy odvezl až do kaňonu Colca, do horského městečka Cabanaconde, které leží v nadmořské výšce 3200 m.n.m. O třídenním treku, který následoval, si můžete přečíst v dalším článku.

Tip 1: autobus do Cabanaconde jede z nádraží Terminal Tereste, kam se Uberem dostanete z centra asi za 7 sol.


Tip 2: na autobusovém nádraží musíte před nástupem do autobusu zaplatit ještě poplatek 1,5 sol (nějaká obecná státní cestovní taxa), který se vždy platí v malé budce obvykle uprostřed autobusového nádraží.

Tip 3: cesta z města Arequipa do kaňonu Colca vede přes hory a náhorní plošinu, počítejte s tím, že budete překonávat sedlo až ve výšce 4800 m.n.m. a pokud nebudete dostatečně aklimatizovaní, můžete v autobuse dostat horskou nemoc, respektive vás může postihnout bolest hlavy a nevolnost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *