Neskutečné San Gimignano

Po Toskánsku jsem cestoval zatím dvakrát. Snad ani není možné, abych si nezamiloval tuhle nádhernou krajinu, plnou středověkých měst. Ano, některé oblasti jsou již strašně drahé a turisty hojně navštěvované, ale během několika dní jsem pochopil, že tolik krásných míst se do žádného turistického průvodce nevejde. Každých pár kilometrů jsem narazil na maličké středověké městečko nebo nádherný výhled do krajiny, který turistům unikl a nikde zmíněný nebyl. Dnes bych vám rád napsal pár řádků o městě San Gimignano, které je častým turistickým cílem.

Město je známo především díky patnácti věžím, které se dochovaly až do současnosti, a jeho historie spadá až do 4. století př. n. l., ve kterém zde byla založena etruská osada. Jeho zásadní prosperita byla zaznamenána až ve 12. století, kdy (díky pěstování vína a šafránu a také díky důležité křižovatce cest z Pisy, Sieny a Janova) došlo k velkému rozmachu města. Aby místní bohaté rodiny prokázaly svůj majetek, rozhodly se stavět právě ony monumentální věže. Ve 14. století jich tu stálo neskutečných 72. Jedna obzvlášť bohatá rodina měla dokonce dvě a platilo pravidlo, že pokud svou věž její členové zbourali, bylo jejich povinností postavit novou. Již při příjezdu jsem byl fascinovaný pohledem na siluetu města. Jako kdyby se ze středověké zástavby tyčily jakési pradávné mrakodrapy. O důležitosti a jedinečnosti místa hovoří také fakt, že bylo v roce 1990 zapsáno do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Panorama města je opravdu fotogenické, takže jsem nejprve jezdil autem kolem dokola a hledal místo, odkud by byl pohled co nejlepší. Výsledná fotografie, kterou jsem nafotil přes jeden z mnoha vinohradů, v sobě snad zachycuje všechno podstatné. A město samotné? Kdybych sem přijel v hlavní sezoně, mačkal bych se s velkým davem turistů. Ale brzy ráno, ve všední podzimní den, jsem měl město skoro sám pro sebe. Díky vysokým stavbám jsem si užíval zvláštního světla, které v centru panuje a doslova pobízí k fotografování. Dlouhé stíny věží se střídaly s prudkým sluncem na nádvoří a středověkou architekturu doplňovali někteří místní starší pánové, kteří tu posedávali u ranní kávy.

Dlouho jsem se vydržel procházet městem, nebo jen seděl na schodech hlavního náměstí a pozoroval tohle prazvláštní místo, kde jako by se zastavil čas. Při toulkách jsem tu a tam objevil pěknou vyhlídku do krajiny, krásné staré dveře nebo nějakou všední scenérii, kterou prostě nedokáži nevyfotit. Vysoké věže byly všudypřítomné a neustále se mi otevíraly nové a nové pohledy na ně. Asi bych tu vydržel ještě bloumat hodně dlouho, ale z mapy na mě už volalo tolik dalších míst v okolí, že jsem musel odjet. A o těch ostatních krásách Toskánska vám napíši zase někdy příště.

Tip 1.: Snad jako všude a napsal jsem to již mnohokrát: I San Gimignano je dobré navštívit mimo sezónu a ve všední den. Myslím, že jaro, kdy je všechno svěže zelené, nebo podzim, kdy dozrává víno, jsou ideální.

Tip 2.: Obětujte trochu času tomu, abyste si v okolí našli nějakou malou silničku nebo cestu, odkud bude krásný pohled na věže San Gimignana.

Vybavení.: Město bylo postaveno ve středověku, a tak je místy hodně stísněné. Budete tedy potřebovat hodně širokoúhlý objektiv, ale také teleobjektiv na focení města z dálky. Pokud máte zkušenosti s panoramatickou hlavou, zvážil bych i ji, protože někde byl i širokoúhlý objektiv málo.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *